Q Q:753778407点击这里给我留言 TEL: 0 08615687692072 Em:hmong520@126.com
 

 NIAM   NTAWV  HMOOB( SoobLwj Yaj )

      Zoo Siab Txais Tos Koj 
Niam  Ntawv  Hmoob SoobLwj Yaj Thiaj Li Yog Tseem Hmoob Thawj Tus Ntawv 
Thiab

Yog Hmoob tsim Rau Hmoob Siv. Hmoob Yuav Tsum Txaus Siab Qhov Hmoob Muaj

Thiab Hmoob Ua Tau, Hmoob Thiaj Li Vam Meej Taus Li Luag Lwm Haiv Neeg.

 

Cov Tsiaj Ntawv Loj  (辅音)


Cov Tsiaj Ntawv Yau  (元音)

   

 

Cov Tsiaj Vos  (声调)


Niam  Ntawv  Hmoob  Muaj  Ntawv  Loj  Ntawv  Yau  Thiab  Cim  Thiab  Vos .
Ntawv  Loj  Muaj  61  Tus / Ntawv  Yau  Muaj  91  Tus /Cim  Muaj  8  Tus
Yog  Koj  Xav  Sau  Koj  Yuav  Tsum  Sau  Tus  Tslaj  Ntawv  Loj  Nyob  Tom  Qab ,
Tus  Ntawv  Yau  Nyob  Tom  Ntej  Os  .Tamsim  Kawm  Suab  Ces  Yuav  Tsum  Kawm  Tus  Tsiaj  Ntawv  Loj   Ua  Ntej  Nawj   PhoojYwg .


*先写元音后写辅音,但第一先读辅音为发音*

 

----------------------------------
Qhia   Kawm   Ntawv   Hmoob  LasTees

 Tus Qhia Kawm Yog :Mim Yaj
一:
1.1   NTAWV    NIAM (字母)

A    B    C    D    E    F    G    H    I    J    K    L   M

N    O   P    Q    R    S    T    U   V    W    X    Y    Z

1.2    SUAB     NIAM (声母)
p      ph       np     nph
pl     plh      npl    nplh
m     hm(带鼻音)      ml      hml(带鼻音)
n      hn(带鼻音)      ny     hny(带鼻音) 
f      v     y     xy
t      th    nt    nth
d     dh   ndl   ndlh
(dl   dlh   ndl   ndlh)
l      hl     h
tx     txh     ntx     ntxh    x
ts     tsh     nts     ntsh     s
r      rh       nr      nrh      z
c      ch      nc      nch
k      kh      nk      nkh      ng

1.3    SUAB     NTA (韵母)
a   ai   au   aw   aa   e   ee   i   ia   o   oo   u   ua   w

1.4    SUAB     SIAB     QES (声调)
b(高音调)    j(音高下降)    v(提高音)   -无音调)  d(低升调)    g(气息音)    s(低音调)    m(间断音)
 


二:


-------------------------------------------------------------------------------

 LUS HMOOB

-------------------------------------------------------------------------------

Peb haiv Hmoob nyob rau ntau qhov chaw, ntau lub tebchaws. Peb tau sib-ncaim ntev los tau ntau pua, ntau txhiab xyoo lawm. Tiamsis, peb tseem nco tau, xam tau tias peb yog ib haiv neeg, vim peb tseem muaj kevcai, muaj dabqhuas thiaj muaj lus sib-xws. (Ib txhia Hmoob kuj hais lus sib txawv lawm ntau, tiamsis tseem muaj qho lo sib-xws, ces ua rau luag txheeb tau tias thaum-ub lawv yeej yog tib pawg neeg.)


1. PEB HMOOB LUB KEEBKWM


Suav hais tias peb yog ib haiv neeg qub, neeg laus uas yeej ib txawm nyob rau hauv Suav teb los tau ntev lawm (raws li Suav paub, yog 4 000 xyoo). Tiamsis, qhov nov yuav muaj tseeb baum li cas, peb kuj tsis paub li thiab, vim peb tsis muaj ntawv sau cia. Txawm li cas los, qhov ntawd kuj tsis tseemceeb, vim txhua haiv neeg yeej tsis paub txog lawv lub keebkwm zoo. Lawv tsuas paub mentsis li tej dabneeg thiab xwb.


Peb haiv Hmoob, raws li peb xav, yog los ntawm yav qaum Suav teb, los tebchaws Moosnkauslias ntawd los. Peb txav los nyob rau hauv Suav teb tau ntev li 3 000 xyoo los no. Tiamsis, vim peejxeem Suav coob heev tuaj, lawv tsis muaj chaw ua noj, ua haus, ces lawv thiaj li nam teb, nam chaw, tuaj txeeb Hmoob av, Hmoob tej chaw nyob, chaw ua noj, ua haus. Txij li thaum ntawd los mus (500 dhau xyoo los no), Hmoob thiaj li tau tawg-khiav mus nyob rau ntau qhov chaw, ntau lub tebchaws. Ces nej hnub no, Hmoob thiaj li nyob sib-nrug, sib-cais ua ntau pab, ntau pawg , muaj kevcai thiab hais lus sib-txawv mentsis lawm.



2. PEB MUAJ PUASTSAWG PAWG HMOOB


Tas nrho haiv Hmoob muaj txog 8 000 000 tawm tus neeg li. Feem coob (90%) nyob rau hauv Suav teb. Lawv nyob rau ntau lub xeev, xws li xeev Yusnaj, Nkis

tsawb, Huspej, Husnaj thiab Kuasxim. Dua li, lwm cov Hmoob kuj muaj nyob rau ntau lub tebchaws, xws li Nyab-laj teb, Los-tsuas teb,Thaib teb, Asmeslivkas teb, Fabkis teb, Nkisyas teb, Auvtaslias teb thiab Aszastisnas teb.


Thaum zoo li no, peb hais tau tias peb haiv Hmoob muaj ntau pab, ntau pawg heev. Yog peb ho xam raws li cov lus uas peb hais, peb kuj muaj txog tsib-rau pawg Hmoob, xws li Hmoob Dawb, Hmoob Ntsuab, Hmoob Sib, Hmoob Xauv, Hmoob Dud thiab Hmoob Peg (raws li Tsab Chij hais). Tiamsis, yog peb muab ua zoo txheeb ntxiv, tej zaum, peb tseem yuav muab ntau pawg tshaj ntawm no thiab.



3. HMOOB MUAJ NTAU HOM LUS


Yav dhau los, thaum peb tseem nyob rau Lostsuas teb, peb tsuas paub tias Hmoob muaj ob hom lus xwb, xws li lus Hmoob Dawb thiab lus Hmoob Ntsuab. Tsuastab, nej hnub no, Suav tau qhib tebchaws, qhib kev lag, kev luam, kev mus los sib cuag, peb ib txhia Hmoob tau mus txog Suav teb los, lawv thiaj li pom tias peb haiv Hmoob nyob rau hauv Suav teb hais ntau hom lus sib txawv. Qho pawg Hmoob yeej hais cov lus uas peb tsis paub hlo li.


Raws li Tsab Chij hais nyob rau hauv nws phau ntawv "Paj Tawg Lag teb", peb haiv Hmoob hais ntau hom lus , xws li lus Hmoob Dawb, lus Hmoob Ntsuab, lus Hmoob Sib, lus Hmoob Xauv, lus Hmoob Dub thiab lus Hmoob Peg. Tsuastab, nws ho tsis qhia kom tseeb tias cov Hmoob no yog nyob rau hauv xeev Yusnaj (Yunnan) los yog nyob rau hauv Suav teb tas nrho. Raws li peb xav mas, nws yeej hais txog tas-nrho cov Hmoob uas nyob rau hauv Suav teb. Tiamsis, tsis paub tias nws yeej txheeb tau meej lawm los, nws tsuas hais raws li nws paub xwb...Txawm li cas los, peb mam li txheebxyuas mus lawm yav tom ntej kom peb paub txog qhov tseeb ntxiv. Tamsis no, peb paub li cas, peb hnov li cas, peb hais li ntawd ua-ntej tso.


Raws li peb pom ntau daim duab zom (video documents) uas cov Hmoob mus kaw tau los, peb haiv Hmoob hais ntau hom lus sib txawv li no :

    (1) Cov Hmoob nyob rau Nyab-laj qaum teb hais lus Hmoob Dawb txuam lus Hmoob Ntsuab ( lawv hais lo lus "SawvDaws" tiamsis ho hais "Xeem Yaaj") Qhov nov txhais tau tias cov Hmoob no hais ib hom lus uas tsis yog lus Hmoob Dawb, tiamsis ho tsis yog lus Hmoob Ntsuab thiab. Hom lus no, peb tseem tsis tau paub tias yuav hu li cas. Raws li tus sau xav mas, cov Hmoob no, yav nram ntej, yeej hais lus Hmoob Ntsuab, tiamsis lawv hloov lawv cov lus los ua lus Hmoob Dawb lawm xwb. Raws li qho tus Hmoob hais mas, cov Hmoob no yog Hmoob Lag.

    (2) Cov Hmoob nyob rau hauv xeev Yusnas hais lus Hmoob Dawb, lus Hmoob Ntsuab thiab lus Hmoob Sib. Lus Hmoob Sib txawv lus Hmoob Ntsuab ntau baum li cas, peb kuj paub tsis tseeb. Tsuastab, cov lus Hmoob Dawb nyob hauv lub xeev no txawv peb cov txog 10-20% li.

    (3) Cov Hmoob nyob rau lus xeev Nkistsawb (Guizhou ) hais lus txawv peb lawm ntau. Qho tus Hmoob uas mus pom lawv los hais tias peb tsuas paub lawv cov lus li 20% xwb. Qhov nov yuav muaj tseeb baum li cas, lwm hnub peb mam li txheeb ntxiv.

    (4) Cov Hmoob nyob rau lub xeev Hunaj hais lus, peb yeej tsis paub hlo li. Tsuastab, cov lus suav, lus cim feem : ib, ob, peb, plaub, tsib,... kuj tseem zoo sib xws. Qhov nov qhia tau tias cov lus qub uas haiv Hmoob xub tsim tau tseem zoo sib-xws. Cov lus tshiab uas sawvdaws nyuamqhuav tsim tom qab no thiaj li sib txawv lawm xwb.

    (5) Cov Hmoob nyob rau cov xeev Kuasxim (Guangxi), xeev Kuastoob (Guangdong) thiab Xeev Hupej (Hubei) hais lus zoo li cas, peb kuj tsis paub. Cov Hmoob uas mus pom lawv los hais tias peb tsuas paub lawv cov lus li 10-20% li thiab xwb.

Raws li peb pom los no, peb haiv Hmoob cov lus yeej sib txawv lawm ntau. Luag txheeb tau mentsis tias cov Hmoob uas hais lus Hmoob Dawb thiab Hmoob Ntsuab muaj txog li 2 000 000 tawm tus li. Dua li (6 000 000 tawm tus ) ces hais lwm hom lus uas txawv lawm . Qhov nov yuav muaj tseeb baum li cas cia peb mam li txheeb mus ntxiv.

4. VIM LI CAS PEB THIAJ HAIS LUS SIB-TXAWVRaws li tej neeg txawjntse hais, luag hais tias yog ib pab neeg tawg mus nyob rau ntau qhov chaw, es ntev thiab ntev, lawv tsis muaj kev sib cuag, sib nstsib, ces lawv cov lus yeej yuavtsum sib txawv xwb, vim neeg pheej hloov lus tsis so.



Peb muab tau pivtxwv zoo ntawm cov menyuam uas nyuamqhuav yug los nyuam-qhuav hlob rau tej tebchaws peb nyob no. Nej hnub no, lawv yeej hais lus Hmoob txawv lawm ntau, vim lawv cov suab yeej txawv lawm (lawv hais tsis meej), qhov cov lus cim los yeej txawv lawm thiab (tsheb, nkauj, dabneeg), cov kev siv lus los yeej txawv (Koj puas mus nrog kuv?). Tej no qhia tau tias neeg hloov lawv cov lus mus raws li cov neeg uas lawv nrog nyob. Cov Hmoob nyob rau hauv Suav teb hais lus raws li Suav hais. Cov Hmoob nyob rau lwm lub tebchaws kuj hais lus yoog mus raws li cov neeg uas lawv nrog nyob. Thaum zoo li no, ntev thiab ntev, txog ntau pua xyoo li, ces neeg kuj hais lus sib txawv tas lawm.



5. TEEBMEEM NTAWM QHOV PEB HAIS NTAU HOM LUS


Raws li peb pom nej hnub no, qhov peb hais ntau hom lus li no ua rau peb txoj kev sib-ntsib, sib-cuag muaj teebmeem heev, vim peb sib-tham, sib-nug xov tsis tau hlo li. Yav tom ntej no, yog peb xav daws cov teebmeem no, peb kuj muaj cov kev zoo li no los taug :

    (1) Peb siv lus Suav los ua lus nruabnrab, vim cov Hmoob nyob rau Suav teb yeej txawj lus Suav tas (nej hnub no cov Hmoob qaum teb thiab Hmoob qab teb hauv Suav teb yeej siv lus Suav los sib tham xwb). Qhov nov kuj muaj ntau yam zoo, xws li yog peb cov Hmoob nyob rau txawv tebchaws los kuj xyaum hais lus Suav, kawm ntawv Suav, ces thaum peb mus txog Suav teb, ces peb nrog Hmoob los nrog Suav tham yeej tau tas. Yog li ntawd, txoj kev txawj lus Suav, paub ntawv Suav no kuj muaj ntau qhov zoo rau peb.

    (2) Peb siv lus Askiv los ua lus nruabnrab. Qhov nov muaj teebmeem ntau dua, vim cov Hmoob uas tsis tau txawj hom lus no yeej laj kawm tau hom lus no los siv. Sawvdaws yuavtsum tau siv nyiaj, siv txiaj (ntiav xibhwb) thiab siv sijhawm ntev (5-6 xyoo yog muaj chaw kawm). Tiamsis, kuj muaj qhov zoo tias yog peb txawj hom lus no lawm, peb mus txog rooj teb twg los, peb yeej siv tau. Tshaj ntawd, peb tseem yuav kawm tau txujci, kev txawj ntse ntxiv.

    (3) Peb siv ib hom lus Hmoob los ua lus nruabnrab. Qhov nov yog qhov muaj teebmeem ntau tshaj plaws, vim peb laj xaiv tau ib hom lus los ua lus nruab nrab (nyias qhua nyias hom zoo dua), peb laj nrhiav tau chaw kawm (tsis muaj xibhwb) thiab laj luam tau ib co ntaubntawv los kawm (peb tsis muaj nyiaj). Tshaj no, txoj kev siv hom lus no yuav tsis dav, tshaj ntawm qhov peb siv los nrog peb Hmoob sib tham thiab sau ntawv sib nug moo, vim peb tsis muaj tebchaws, ces peb tsis muaj cai ua dabtsi ntau. Tsuastab, ho muaj qhov zoo tias, peb yog ib haiv neeg, peb yuavtsum siv peb lus los ua lus nruabnrab, luag thiaj li yuav tsis thuam peb.


Tej zaum, lwm tus Hmoob ho yuav muaj tswvyim zoo tshaj ntawm no (xws li kawm Esperanto). Yog li ntawd, nws yuavtsum qhia tawm los rau sawvdaws paub. Yog nws cov tswvyim zoo, tej zaum, sawvdaws ho yuav ua li nws hais.


6. KEV TXHEEB LUS HMOOB LAWM YAV TOM NTEJYav tom ntej no, yog peb xav paub txog peb cov lus Hmoob kom zoo ntxiv, peb yuavtsum tau siv tswvyim, dagzog thiab nyaijtxiag los txheebxyuas cov lus no ntxiv. Kev txheebxyuas lus kuj tsis nyuab luaj twg (yog peb muaj ib tug qauv zoo lawm). Yog tus Hmoob twg tau kawm Txujci txheebxyuas Lus (Linguistics) los lawm, ces nws yeej muaj tswvyim los peevxwm ua tau txoj haujlwm no. Cov tsis muaj txujci siab, tiamsis muaj lub siab nyiam xwb, kuj los pab tes, pab taw, pab dagzog, ces tsis ntev, peb kuj ua tau raws li peb lub siab nyiam, raws li lub homphaj uas peb tau tsom cia. Cov haujlwm uas peb yuav tau ua muaj mus li no:



    (1) Cov neeg uas nyiam txheebxyuas txog lus Hmoob yuavtsum los sib koom tes ua ib pab los ib lub koomhaum, es ib leeg tshwm nyiaj mentsis los ua peev los yhov peev ntawm tej tebchaws uas peb nyob.
    (2) Lub koomhaum no xa cov neeg txawjntse, muaj txujci (muab nyiaj rau lawv noj) mus txheebxyuas lus Hmoob nyob rau ntau qhov chaw raws li lawv pomzoo.
    (3) Lawv luam cov ntawv, cov lus uas txheeb tau ntawd tawm los rau sawvdaws tau nyeem, tau paub.

Lub tswvyim txheebxyuas lus Hmoob no yog xav paub tias peb haiv Hmoob hais lus zoo li cas, peb muaj puastsawg hom lus, lawv sib-txawv ntau baum li cas thiab muaj kev siv li cas. Tom qab peb paub peb cov lus Hmoob zoo lawm, peb mam li los xyuas seb hom lus twg thiaj li ntxim ua lus nruabnrab los ua lus nrhiav kev txawjntse, kev vammmeej rau peb.

-------------------------------------------------------------------------------

NTAWV HMOOB

-------------------------------------------------------------------------------

Yeeb Nyiajsua Lis

Australia
15/04/1998

--------------------------------------------------------------------
Nyob rau ntu no, peb yuav los xyuas txog ntawv Hmoob. Hmoob muaj puastsawg hom ntawv, lawv zoo li cas, hom ntawv twg yog hom Hmoob siv ntau tshaj plaws thiab hom teg thiaj yuav muaj txiajntsim ntau rau Hmoob, peb yuav muab txheeb- xyuas kom tseeb rau hauv no.

I. HMOOB MUAJ NTAWV THAUM TWG LOS LAWM


Raws li tej dabneeg hais, Hmoob kuj muaj ntawv los tau ntev lawm thiab, tiamsis, vim Hmoob nrog Suav ua rog, Hmoob ntshais tsam Suav paub txog Hmoob cov ntawv, ces Hmoob cia li muab Hmoob cov ntawv (cov tsiaj-ntawv uas sau rau ntawm daim ntawv) nqos rau hauv plab lawm. Txij li thaum ntawd los, ces Hmoob thiaj li tsis nrog luag muaj ntawv lawm.

Tshaj no, ib txhia Hmoob nyob rau Suav teb tseem hais ntxiv tias cov ntawv uas Suav siv nej hnub no, ces yog Hmoob cov xwb, vim Suav tuaj nyiag ntawm Hmoob mus siv.

Tej no yuav muaj tseeb baum li cas, tsis muaj leej twg yuav paub tau. Tiamsis, ib qho tseeb tshaj plaws uas sawvdaws tseem pom tau ntawm qhovmuag, ces yog ib co Hmoob nyob rau Suav teb tseem muaj ntawv Hmoob (uas muajntsis zoo li Soob Lwj Yaj cov) thiab tseem siv cov ntawv Hmoob no. Tsis muaj leej twg paub tau tias cov ntawv Hmoob no muaj los tau ho ntev lawm (100-200 xyoo? 50-60 xyoo?). Tej no, cia peb mam li taug-xyuas ntxiv mus lawm yav tom ntej.


Txawm li cas los, feem coob ntawm peb haiv Hmoob yeej pom tau tias peb ib txwm tsis nrog luag muaj ntawv. Yav dhau los, peb tsuas mus nrog lwm haiv neeg kawm luag tej ntawv thiab tej lus xwb. Los txog xyoo 1961, Hmoob thiaj li tau kawm, tau paub Txiv-Plig Nyiaj Pov cov ntawv Hmoob (Ntawv Hmoob Lastees, cov peb siv tamsis no rau ntawm no), ces txij li thaum ntawd los mus, Hmoob thiaj li muaj ntawv siv los txog nej hnub no. Yog peb xam txog cov ntawv Hmoob Lastees no xwb, ces peb hais tau tias Hmoob nyuamqhuav muaj ntawv los tsis tau ntev.


Txij li thaum ntawd los mus, lwm pab Hmoob kuj tau tsim lwm hom ntawv Hmoob los siv, xws li ntawv Hmoob Lauj-Foom, ntawv Hmoob Soob-Lwj Yaj thiab ntawv Hmoob Khivtias (Christian). Tsuastab, txhua hom ntawv Hmoob yeej muaj kev siv tsis dav baum li ntawv Hmoob Latees hlo li.



II. HMOOB COV NTAWV ZOO LI CAS


Ntawv Hmoob Lastees yog cov ntawv uas Txiv Plig Nyiaj-Pov (Ives Bertrais) thiab Yawg P.Smalley tsim tawm los. Lawv siv cov tsiaj-ntawv Lastees (Roman characters) los tsim ua cov ntawv Hmoob no. Lawv pib tsim thaum xyoo 1957 los mus. Tsuastab, tom qab lawv muab kho ntau zaus, lawv thiaj li tau muab luam tawm rau sawvdaws tau kawm, tau siv thaum xyoo 1961 los mus. Los txog nem no, cov Hmoob uas txawj cov ntawv no kuj muaj coob txog ntau txhiab leej thiab muaj nyob rau ntau lub tebchaws.


Ntawv Hmoob Lauj-Foom yog cov ntawv Hmoob uas Lauj Foom siv cov tsiaj ntawv Blog los tsim. Cov ntawv no kuj zoo siv lawm thiab, tiamsis, peb tsis paub tias tamsis no neeg puas nyiam siv lawm. Raws li peb xav mas, cov Hmoob yeej muab hom ntawv no tso tseg tas lawm.


Ntawv Hmoob Soob-lwj Yaj yog ib hom ntawv Hmoob uas txawv tshaj plaws. Cov ntawv no, Yawg Soob-lwj Yaj hais tias, yog Huabtais Ntuj xa neeg los qhia rau nws thaum ib tag hmo, es sawvdaws pw tsaug-zog tas lawm. Nws kawm tau tsheej tog xyoo, ces thiaj li kawm tiav. Cov tsiaj ntawv no kuj zoo li tsiaj-ntawv Lastees, tsiaj-ntawv Lavxias, tsiaj-ntawv Blog ua ke thiab muaj txog 100 tawm tus diam. Tiamsis, txhua lo lus Hmoob tsuas siv ob tug tsiaj ntawv los sau nkaus xwb. Cov neeg uas txawj hom ntawv no hais tias hom ntawv no zoo siv thiab nyeem tau nrawm dua ntawv Hmoob Lastees.


Ntawv Hmoob Khivtias yog cov xibhwb coj kevcai ntuj tshiab (Protestant) tsim tawm los. Lawv siv tsiaj-ntawv Blog los sau cov ntawv no. Cov ntawv no kuj muaj kev siv dav tsawv rau sab coj kevcai ntuj (lawv luam tau ib phau ntawv qhia kevcai ntuj - Bible- uas yog siv hom ntawv no los sau). Hom ntawv no kuj zoo siv lawm thiab, yog peb tseem nyob rau Blog teb.



III. HOM NTAWV TWG YOG HOM ZOO SIV TSHAJ PLAWS


Raws li peb pom, hom twg los nyias yeej muaj nyias qhov zoo thiab qhov tsis tshua zoo. Tsis muaj ib hom twg yuav haum siab tshaj plaws los zoo siv tshaj lwm hom tas nrho. Tsuastab, hom muaj nqi tshaj plaws yog hom uas neeg siv coob tshaj plaws, tabtxawm nws tsis tshua zoo los tsis txaus nyiam puas tsawg. Tamsis no, hom uas neeg siv ntau, siv dav dua ntais ces yog Ntawv Hmoob Lastees.


Vim li cas Hmoob ho siv hom ntawv no ntau tshaj plaws? Yog peb ua zoo xav, peb yuav pom tau tias hom ntawv no muaj ntau qhov zoo li no:

    (1) Peb nrhiav tau tshuab ntaus ntawv, tshuab luam ntawv yoojyim.

    (2) Neeg txawj hom ntawv no coob lawm, ces yog peb sau peb cov lus, cov tswvyim los ua hom ntawv no, ntau tus neeg yuav nyeem, yuav paub txog peb cov lus, cov tswvyim.

    (3) Tej nomtswv Hmoob, tej neeg txawjntse yeej pomzoo kom peb siv hom ntawv no.

Tsuastab, hom ntawv no kuj tseem tsis tau zoo tastas, tseem muaj ntau qhov ntxim kho, ntxim hloov, es xwv nws thiaj li yuav zoo siv zujzus mus lawm yav tom ntej.



IV. KEV KHO NTAWV HMOOB LASTEES


Ntawv Hmoob Lastees, raws li peb sawvdaws paub, tseem muaj kev siv tsis yoojyim kiag li, vim peb tseem nyeem tau qeeb, tseem laj sau tau ib co tswvyim kom muaj qab, muaj hau los siv. Yog peb hloov tau, es ua kom cov tsiajntawv yoojyim tshaj ntawm no, ces peb txoj kev siv cov ntawv Hmoob Lastees yuav muaj kev ruajntseg los vam dav tshaj ntawm no. Peb muaj ob txog kev li ntawm no:

    (1) Hloov cov tsiaj ntawv kom yoojyim
    (2) Sau cov lus sib lo raws li peb pom-zoo

Yog peb tsoom Hmoob pom-zoo no, peb muab cov tsiaj ntawv hloov mus li no:

    - hloov tusnp, nph, npl, nplhua tusb, bh, bl, blh
    - hloov tushlualh
    - hloov tushm, hmluamh, mhl
    - hloov tushnuanh- hloov tusts, tsh, nts, ntshuaj, jh, nj, njh
    - hloov tustx, txh, ntx, ntxhuax, xh, nx, nxh
    - muab tusslos hloov tusx
    - muab tuszhlos hloov tuss
    - muab tusyhlos hloov tusxy
    - muab tusglos cim lub suab{gijgaj

Yog peb hloov tau li no, ces peb cov ntawv kuj yoojyim zog tuaj lawm. Tshaj ntawd, qho tus tshiaj ntawv kuj raug raws lawv cov suab dua, xws li tus zh thiab yh. Ib qho uas peb tsis txhob to-taub yuamkev mag yog tsiajntawv tsis zoo li zauv (leb, arithmetic), es 1 ces yeej yog 1 xwb, peb yuav muab 1 ua 2 tsis tau, los 1thiab 1 yuavtsum yog 2 nkaus xwb, es tsis yog lwm yam. Tsiaj ntawv, peb yuav muab hloov li cas los tau tas, peb yuav muab cim lub suab twg los tau tas, xws li peb twb muab tus tsiajntawv r {ar} los cim lub suab {ro}: roobris. Yog li ntawd, peb yuav muab tus tsiaj ntawv twg los cim lub suab twg los yeej tau tas, nyob ntawm peb nyiam los peb pom-zoo xwb. Tsis muaj leej twg yuav los cheem tau tias tus tsiaj ntawv no yuavtsum muab cim lub suab no xwb thiaj li yuav raug los cam tau tias tus tsiaj ntawv no txuam rau tus no mas yuav tawm lub suab no xwb (n+p = np ?).

Yog yuav hais qhov tseeb, tsiaj ntawv yog ib co kab-kos uas peb siv los cim suab, cim lus xwb. Peb yuav muab lawv cim lub suab twg, lo lus twg los yeej tau tas.


Lwm txoj kev kho ntawv Hmoob Lastees kuj yog sau cov lo lus sib lo ua ke, xws li:

    - Sawvdaws yuavtsum rausiab kawm txujci, es peb thiajli yuav
    muaj kev vammeej mus lawm yav tomntej.

Yog peb nyiam sau ntawv sib lo li saum no, peb txoj kev siv ntawv Hmoob Lastees kuj yuav zoo tshaj, dav tshaj thiab raug tshaj qhov qub. Thaum peb nyeem, los peb kuj nyeem tau nrawmnroos, vim peb pom ntau lo lus ua ke. Yog peb pheej sau raws suab, muab ib suab ua ib koog ntawv, ua ib lo lus, mas kuj tsis raug raws kevcai sau lo lus lawm. Nws zoo li peb muab lus Askiv los sau li hauv qab no:

    - The Hmong, how e ver, ar ri ved in Chi na on foot, for they left
    Si be ria long be fo re the ad vent of the Si be rian hor se man.
Yog cov neeg Askiv tsis sau lawv cov lus li peb pom saum no, ces peb txhob sau peb cov lus li peb nej hnub sau no thiab. Peb yuavtsum hloov, yuavtsum sau lus raws li lawv tej cim tiagtiag.
Kev kho ntawv Hmoob Lastees, peb tsuas hais los xaus li no xwb. Yog leej twg ho muaj tswvyim zoo tshaj ntawm no, nws yeejmeem hais rau sawvdaws paub thiab.
Peb Hmoob Siv Cov Ntawv Hmoob Muaj Li Hauv Qab No :
Ntawv LasTees / Ntawv Txiv Plig NyiajPov --- 51 (45.13%)
Ntawv PhajHauj / Niam Ntawv SoobLwj Yaj ----- 48 (45.5%)
Ntawv PajNtaub / Ntawv Tim Hauv VibNais --- 8 (7.8%)
Ntawv PuajTxwm ..... ? ? ---- 3 (2.65%)
Ntawv Nplog Sau Lus Hmoob --- 4 (3.54%)
Hmoob Suav Cov Ntawv Hmoob --- 7 (6.19%)


 

Zoo Siab Tos Txais Koj Koom Kev LomZem !
Peb Yog Hmoob !
Sib Hlub Mog Peb KwvTij Hmoob !
 
Today, there have been 1 visitors (1 hits) on this page!
This website was created for free with Own-Free-Website.com. Would you also like to have your own website?
Sign up for free